|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Star Trek Deep Space Nine: The FallenANDREW HAILING ALL TREKKIES Před měsícem se řada trekkies rozplývala nad interaktivním Star Trekem: Voyager od proslulých Raven Software. A neuběhl ani jeden star date a je tu další PCčkové zpracování, tentokrát od majitelů licence na interaktivní sérii Deep Space Nine – od amerických komerčních lemplů Simon & Schuster Interactive.Od S&S Interactive jsem měl zatím tu čest hrát jen hrstku her a byly to většinou hry jen tak napůl – z větší části se jednalo o hrozivé interaktivní filmečky, za které našinec nedá ani zlámanou grešli.O to větší bylo moje překvapení, když z nich nedávno vypadlo překvapeníčko formátu The Fallen. Když nepočítám některé stařičké adventurky, Deep Space Nine: The Fallen je prvním pokusem zpracovat Star Trek pro prostředí herního média ve formě hry viděné z pohledu třetí osoby, to jest formou tombraiderovského civění na záda ovládané postavičky.Stejně jako Laru Croft nebo třeba Vikinga v Rune ovládáte v The Fallen například kapitána Siska tak, že mu civíte na záda a hopsáte s ním po obrazovce.Pro Star Trek, kvalita jehož licencí je bedlivě sledována přímo z Paramount Pictures, je tento přístup k věci od nováčků The Collective dosti odvážným krokem – nechci ani vědět, kolika peripetiemi si museli při schvalování projít, internetové diskuse otevřeně mluví o husté buzeraci. Ti pozornější z vás, kteří nefungují v multitasku, si možná všimli, že jsem napsal „například kapitána Siska“.Ano, je to tak – v této hře můžete ovládat postavy hned tři – zmíněného kapitána DS9 Siska nebo jeho nejbližší pobočníky Worfa a Nerys.Na samém počátku hry si zvolíte, s jakou postavou se do oceánu hvězd vydáte, a vaše volba pak přímo ovlivní celý zbytek pařebního prožitku. Každá z postav má trochu jinou dějovou linii, jiné zbraně a hlavně obtížnost hry.Zatímco kapitán Sisko a „major Nerysová!“ mají neomezenou munici alespoň pro svoje základní phasery, Worf je bohužel více limitován svou čepelí Bat'leth, a tudíž se často nevyhne nepříjemnému boji tělo na tělo, což akční aspekt hry v jeho případě dosti komplikuje.Siskova cesta je jakousi střední štrekou, která sestává asi ze třiceti procent logiky a sedmdesáti procent akce, Nerys je jako dáma vedena spíše cestou přemýšlivou a plíživou. Původně jsem si myslel, že se vlastně jedná o tři prakticky samostatné hry, jak S&SI (neplést s SSI!) ne zrovna férově inzerovali, ale když jsem dohrál hru se Siskem až do konce a vyzkoušel rozehrát také Worfa a Nerys, zjistil jsem, že tomu tak není.Každá z postav sice začíná hru v úplně jiné úrovni, ale od úrovně druhé už se příběh pro všechny postavy sbíhá a pokračuje ve stejném setu úrovní s tím, že některé úkoly a „waypointy“ se pro jednotlivé postavy jen trochu liší a Nerys mívá o něco častěji možnost zvolit spíše taktické řešení na úkor hromadného vraždění.Nicméně, pro trekkies je možnost volby herní postavy důležitým bonusem, který, jako správní fanatici, jistě velmi ocení, a hru si už ze smyslu pro povinnost „dojedou“ třikrát. Na rozdíl od komercí říznutého Voyageru od Ravenů není tato počítačová startrekovská epizoda ničím nepřerušovaným akčním běsněním. Se spoustou lidí, nebo spíše tvorů, můžete na stanici Deep Space Nine opravdu komunikovat, dokonce je tu i několik dobře vyprofilovaných nepřátelských bossů, kteří vám mají co říci, než se nakonec změní na seškvařený troud, a konečně je tu docela schopná možnost určitého plížení a likvidování nepřátel relativně mírovou cestou – pomocí omračujících tyčinek.Mírová řešení mezigalaktických krizí stranou, zbraní je tu opravdu hodně.Vybírat je možno z hromady různých phaserů, disruptorů, pulsních zbraní, vrhačů elektromagnetických min a podobně. Snad s výjimkou Nerys se v případě přílišného běsnění pravděpodobně dostanete do nepříjemných situací, kdy vám dojde munice, a to hlavně s postavou Worfa.Je to sice poněkud frustrující, ale každopádně funkční skrytá výzva autorů k tomu, abyste se snažili chovat se alespoň trochu startrekovsky, to jest, abyste okamžitě nevraždili vše, co se hýbe, ale naopak se snažili řešit konflikty cestou co možná nejmenšího násilí a demolice.Také je to způsob, jak donutit lenochy naučit se pracovat s pestrou škálou zbraní a nepobíhat všude jen s plasmometem. Je trochu škoda, že dvě opravdu hodně silné zbraně dostanete k dispozici až na samotném konci hry, a než je vůbec vytáhnete z kapsy, zazvoní zvonec a Star Treku je konec, což je sice tak trochu demence, ale není to nic, pro co se sourozencům řežou uši.Zcela nevyhnutelná, mnohdy snad až prudivá, je nezbytná nutnost neustále používat tricodery.Tricoder je taková krabička, kterou se na něco ukáže, a ona řekne, co to je. Ano, tohle možná zní trochu divně, ale znalci Star Treku už se teď určitě diví, proč tricoder vůbec vysvětluju, takže je nebudeme moc dráždit a budeme tyto krabičky akceptovat jako fakt.Tricoder je zásadní pomůckou naprosto ve všem – namíříte-li jej na stěnu, prozradí, co je ve vedlejší místnosti.Ukážete-li jím na nepřítele, odhalí jeho slabiny, a v některých případech vám dokonce umožní nepřítele zlikvidovat, protože vám ukáže číselnou frekvenci jeho štítů, na niž musíte nastavit výkon svého phaseru, abyste se mu, hajzlovi, vůbec dostali na tělíčko. Tricoder také odhalí schované lékárničky a krabičky s municí, což se docela fajn nápad, pokud nejste zrovna fanatici, kteří si do každého tmavého kouta svítí baterkou.Další jeho funkcí je jeho možnost analyzovat veškerá digitální nebo mechanická zařízení a popsat, popřípadě odhadnout, jejich funkci a ovládání.Poslední důležitou pohodou, na jejímž základě mi autoři této hry připravili několik opravdu perných zákysových chvil, je schopnost tricoderu rozpoznat frekvenci silových polí (takových těch blyštivých blan, které vám často blokují cestu odněkud někam) a nastavit vaši zbraň tak, aby byla s těmito poli synchronizována a mohla je prostřelit. Pokud si The Fallen poctivě zahrajete, jistě si na mě vzpomenete, až budete bušit pěstí do stolu, nevěda, co si sakra počít s tím „podělanym silovym polem“.Jelikož nejsem zrovna trekkie a také asi pro, že nemám IQ 190, příběh mohu ohodnotit pouze jako konzum.Každopádně se dá říci, že má asi něco do sebe a že je originální. Proč mi celé kusy příběhu vůbec nejdou do hlavy a asi pětina všeho „superlogického“ dění mi připadá naprosto nelogická, až (v mé zvrácené laickosti) legrační.Jedná se o to, že se nejdříve náhodně a pak až nepříjemně často začnete potkávat se zamořením biomechanických vesmírných pirátů Grigari.Časem se do toho zamotají všudypřítomné otázky kultovní víry Bajoranů a nakonec pochopitelně také expanzivní záměry Cardassianů. Z nastalého zmatku jsem pochopil tolik, že někteří odpadlíci bajoranské víry (odtud Fallen, tj.odpadlík) založili vlastní frakci takzvaných Skutečných proroků a začali uctívat nějaké tři kameny.Za určitých podmínek mohou tyto kameny otevřít „novou červí díru“, takže se Federace rozhodla bezodkladně tyto maniaky zastavit. Přiznám se, že si raději dám hyperrealistickou Karkulku než tohle, ale je třeba ještě jednou zdůraznit, že i jako laik jsem se u této skrovné „dějové“ zápletky bavil mnohem více než u jalového Voyageru.Vše popsané se odehrává v naprosto fantastické, trochu k lepšímu modifikované unrealovské grafice, která zavdává příčinu pro debatu, zdali už se pomalu neocitáme na samé hranici absolutní možné kvality.Autoři se také neostýchali použít některé známé startrekovské hudební motivy a občas se jim zadařilo skoro nemožné – vyvolat atmosféru takřka filmového napětí výhradně změnou hudebního motivu, jeho ztišením nebo naopak rozpumpováním. Bez většího ostýchání je možno konstatovat, že z technologického hlediska se jedná o chlebíček s kaviárem.A konec konců i celkově můžeme mluvit o jednoznačně povedené hře, což mě samozřejmě těší a zavdává mi to dobrou záminku k pořádnému loku z mého dobře loženého Johnnyho Walkera, ale to už sem opravdu vůbec nepatří, ANDREW OUT! Hodnocení: 8.0. Další licence na interaktivní Star Trek, tentokrát od neznámého týmu The Collective ve spojení s nepříliš proslulým distributorem Simon & Schuster Interactive. Podle všech předpokladů nic zajímavého, někdy ale pravidlo „Nepař, co tě nepálí!“ neplatí – The Fallen je toho příkladem.Zaregistrujte se a přečtěte si více...
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
